Kalendář
Hlavní partneři stránek
Historie Mercedes-Benz klubu v České republice
Mercedes-Benz klub České republiky byl založen pod tehdejším názvem Mercedes klub Praha v roce 1963 v jedné malostranské restauraci sedmi nadšenými majiteli vozů Mercedes-Benz. Podnětem byla jako u většiny tehdy zakládaných klubů vzájemná technická pomoc, společné mototuristické akce a zejména pocit sdílet s ostatními nadšenci zálibu v technice a historii značky s trojcípou hvězdou ve znaku. První předseda klubu – Ladislav Válek – založil Mercedes klub pod Svazarmem, neboť tehdy samozřejmě nemohl žádný klub existovat samostatně. Rozeslal nabídky ke členství na všechny strany a do dvou let byl na světě klub s dvěma sty členů.
V roce 1965 navázal MB klub Praha kontakt s pracovníky mateřské továrny Daimler Benz AG ve Stuttgartu památným setkáním a přednáškou pana Bledowa v Národním technickém muzeu. Zástupci mateřské firmy byli tehdy velmi mile překvapeni zájmem českých lidí o mercedesy, včetně těch historických, proto později určili i kontaktního spolupracovníka - pana Klinera - který často zajížděl do Čech na významné akce klubu. Tehdejší Daimler-Benz AG začala činnost klubu podporovat dodávkou katalogů, náhradních dílů a drobnými předměty pro členy. Vedení Mercedes klubu si této pomoci nesmírně vážilo a tento přístup dokázalo ocenit.
Němci tehdy dost dobře netušili, proč se Mercedesům a zvláště těm historickým v Čechách tak dobře daří. Vysvětlení je prozaické - vlastnit v Čechách automobil byla v těch letech všechno jiné než samozřejmá věc. Byť starý, avšak kvalitní a pohledný vůz s velkým image, za který se řidič nemusí stydět, v kombinaci se zručností a technickým citem našich lidí, bylo pro tehdejšího československého automobilistu skvělé řešení. Řada z nich proto svůj mercedes nejen předváděla na klubových srazech, ale používala jej v běžném denním provozu. Náhradní díly i technické informace byly tehdy nesrovnatelně hůře dostupné a v poměru daleko dražší než dnes, proto kontakt mezi majiteli vozů stejné značky a následné zájmové aktivity byly logickým důsledkem. Klubovému koníčku a péči o autoveterána nahrávalo také nepoměrně více volného času a menší tlak v zaměstnání v podmínkách socialistického Československa. Hlavní roli však sehrála určitá nepsaná vyjímečnost mercedesů a malá osobní vzpoura proti nejvíce prosazovaným a dostupným autům vyrobeným v zemích socialistického tábora. V 60. letech totiž postupně vyhasínal záporný nádech trojcípé hvězdy spojované s německou nacistickou nadvládou v protektorátu Čechy a Morava a vůz mercedes tak spíše manifestoval úspěch nově se rodící západoněmecké demokracie a prudce rostoucí životní úroveň tamních obyvatel.
První velkou a dobře dokumentovanou akcí Mercedes klubu Praha byl brněnský sjezd u příležitosti brněnského mezinárodního strojírenského veletrhu v roce 1969, který se pravidelně opakoval. Průjezd dlouhé kolony historických i nových mercedesů Brnem a zaplnění parkoviště na výstavišti byly tak šokující, že předseda Válek byl odveden a téměř celý den vyslýchán na tehdejším Sboru národní bezpečnosti. Mateřská firma posilovala nejen svoji expozici na brněnském autosalonu, ale posílala do Brna také dobře vybavené servisní vozy a odborníky pro technickou pomoc členům klubu v podstatě až do druhé poloviny osmdesátých let (fota), kdy měl klub více jak 600 členů a památná suterénní klubovna v Praze 10, ulici Na Míčankách 13, bývala při pravidelných každotýdenních podvečerních útercích těsná. Přestože byl klub oficiálně veden pod Svazarmem jako jeho 419. základní organizace, nebyl nazýván jinak než Mercedes klub a také byl podle toho různými přáteli armády nahlížen. V klubových análech koluje řada historek, jak na pověstných výročních schůzích Svazarmu byl klub označován jako ideově nesprávný a proto do jeho činnosti byly zaváděny takzvané branné prvky, jakými byly střelba, házení granátem či letecké modelářství. Kromě pravidelných srazů MB klub každoročně organizoval pověstné burzy náhradních dílů. Dříve to bývala jedna z mála příležitostí jak sehnat nedostupné náhradní díly. Novodobé burzy na plaveckém stadionu v Kolíně jsou už spíše prvním jarním setkání přátel a majitelů vozů Mercedes-Benz.
Po sametové revoluci nastal pochopitelně úbytek členů v souvislosti s podnikáním, dobrým přístupem k náhradním dílům i technické pomoci. Těsné po roce 1989 téměř ustaly styky MB klubu s mateřskou firmou kvůli přezíravému pohledu zastupující firmy bratrů Helbigových. Teprve po převzetí generálního zastoupení přímo stuttgartskou firmou dostala spolupráce klubu s mateřskou firmou nové impulsy. Vedení firmy si samozřejmě dobře uvědomuje, že péče o nadšence je součástí péče o živoucí historii. Byly organizovány společné jízdy pro zákazníky a členy klubu a dokonce i společné plesy. Přišli však mladí nadšenci, pro které je vůz Mercedes-Benz z 60., 70. a dnes už i 80.let tím, co pro ty starší představoval mercedes předválečný. Tehdejší nejčastější vozy 170 V a 230 byly postupně střídány vozy řadami W 110 a W 111, W 108 a 109, W 114 a 115, postupně W 116 a W 123. Čeští majitelé je pokřtili trefnými názvy charakterizujícími jejich vzhled a vlastnosti jako jsou malý a velký křídlák, long, kraťas, žralok, malé a velké piáno….
Dnešní pravidelné srazy a jízdy jsou tak směsicí předválečné i poválečné produkce. Kořením těchto setkání jsou samozřejmě vzácné a cenné vozy, ať už z technického hlediska nebo jejich vlastní historie. Jde např. o nejstarší klubové vozidlo – Benz 10/30 z roku 1914 Františka Moučky, kabriolet 320 Faeton Miroslava Eliáše, sportovní kabriolet 230 typu A Václava Černohouse, první sériový dieselový vůz – 260 D Pullman z roku 1936 Josefa Landsmanna, z novějších například 220 Sb, „velké křídlo“ z roku 1965, služební vozidlo československé ambasády v Turecku, které vozilo tehdejšího ambasadora Alexandera Dubčeka a patřící bývalému předsedovy klubu Jaroslavu Větvičkovi a také pohledný kabriolet 200 B lang z roku 1934 Karla Rinda, který v roce 1998 vezl na Václavském náměstí Miku Häkinnena, Davida Coultharda a Dominika Haška… Třešničkou na dortu je pak legendární kupé 300 SL Flügertürer z roku 1954 (v angl. translaci známý jako Gullwing) - upravené do ostré sportovní verze, které se úspěšně zúčastnilo s majitelem Pavlem Krejčím slavného závodu Carrera Panamericana v Mexiku.
Rok založení MB klubu ČR – 1963 - je jeho velkou pýchou, neboť jde o vůbec nejstarší MB klub na evropské pevnině a řadí jej mezi nejstarší MB kluby na světě.